Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
Vývoj pleistocénního zalednění české části Šumavy (Případová studie z okolí Černého a Čertova jezera)
Vočadlová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Minár, Jozef (oponent)
Předkládaná studie prezentuje nová fakta o paleoenvironmentálním vývoji severní části Šumavy (okolí karů Černého a Čertova jezera) v období pleistocénního zalednění a v raném holocénu. Hlavními cíli práce je charakterizovat tvary vzniklé působením zalednění na reliéf Šumavy a zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly; určit, jaké podmínky hrály roli při vzniku zalednění na Šumavě a jakým způsobem ovlivnily výsledné zalednění; na základě proxy dat popsat, jak vypadalo přírodní prostředí v okolí Černého jezera v období deglaciace a v raném holcénu. Práce vychází z vlastních originálních dat získaných geomorfologickým mapováním, morfometrickými analýzami a analýzami proxy dat z vrtu v bočních morénách Černého jezera. Pomocí morfometrických a morfologických charakteristik karů české i bavorské strany Šumavy a jejich porovnáním s ostatními kary Českého masivu, popř. i jiných oblastí světa, byly definovány společné znaky šumavských karů a určena jejich variabilita. Na základě vyhodnocení tvarů karových stěn bylo určeno přehloubení karů, přičemž se ukázalo, že se ve stupni přehloubení karů na Šumavě a ve Vysokých Sudetech odráží odlišná intenzita pleistocénního zalednění obou pohoří. Vznik a charakter zalednění na Šumavě byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž však žádný výrazně nedominoval. Na základě...
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.